fbpx

Okna jako výplně otvorů stavebních konstrukcí se svou funkcí se podílejí na tvorbě optimálního vnitřního prostředí. Jejich výběr je třeba dobře zvážit, protože rozhoduje nejen o energetických ztrátách, ale i bezpečnosti či čase stráveném jejich údržbou.

Dřevěná okna

Na výrobu oken je dřevo nejtradičnější materiál. Ještě stále se těší velké oblibě především díky svým tepelně izolačním či mechanickým vlastnostem a nízké hodnotě tepelné roztažnosti. Jde o přirozeně teplý a ekologický materiál. Na jejich výrobu se používá většinou vysušené dubové, borové a smrkové dřevo s přirozenou vlhkostí do přibližně 12 %. Pokud chcete, aby vám dřevěná okna sloužily dlouhodobě, je třeba jim především v exteriérové ​​zóně zajišťovat pravidelné kontroly a potřebnou údržbu. Péče o dřevěná okna se vám později odrazí na jejich životnosti, která je vyšší než u ostatních druzích. Pro zachování struktury dřeva se využívají silno vrstvé lazury, které mohou být určeny na vnější, tak vnitřní stranu okenních rámů. Kromě lazur můžete využít i tenkovrstvé povrchové oleje, které jsou vhodné spíše na interiérovou část (v exteriéru se kombinují s olejovými nebo syntetickými barvami). U oken je prioritou těsnění především v oblasti zasklení. Zaměřte se na pravidelnou kontrolu tmelů, které těsní okraj zasklení, stejně je důležitá kontrola profilových těsnění, protože pokud jsou zdeformované nebo poškozené, aby měli správnou funkčnost, vyměňte je. Z otvorů v kování okna pravidelně odstraňujte nečistoty a jeho pohyblivé části párkrát do roka namažte.

Hliníkové a dřevohliníková okna

Hliník svými čistými liniemi působí velmi elegantně, díky čemuž se hodí do moderně působících interiérů a exteriérů. Zpracování hliníku je energeticky i finančně náročnější a na rodinných domech či bytech s běžnými okny je nemožné využít jeho vysoký užitný potenciál a hodnotu. Hliníková okna se proto aplikují převážně na náročnější objekty. Hliník má přirozeně dlouhou životnost a je velmi vděčný materiál na údržbu, protože už běžná povrchová úprava zabraňuje korozi. Na trhu najdete i konstrukce oken z kombinovaných materiálů. Nejčastěji používanou kombinací je dřevo s extrudovaným hliníkovým profilem, přičemž se využijí dobré materiálové vlastnosti dřeva a trvanlivost hliníku. I z tohoto důvodu se hliníkové prvky nacházejí na vnější části okna. Požadavky tepelné a izolační ochrany splňuje izolační trojsklo. Tvoří ho několik tabulí, mezi nimiž je prostor vyplněn inertním plynem – argonem nebo kryptonem, které zabraňují i ​​pronikání vlhkosti. Tabule jsou dostupné většinou v tloušťkách od 4 mm (tloušťka skla závisí na statice budovy) a jsou vzájemně odděleny distančním rámečkem. Tři tabule mají lepší tepelněizolační vlastnosti než dvě přibližně o 45%. Koeficient prostupu tepla v případě dvojskla má hodnotu Ug = 1,1 a při trojskle ve většině případů 0,7 – 0,5 W / (m2. K), z čehož vyplývá, že při trojskle se snižují náklady na vytápění přibližně o 45% . U oken umístěných do ulice dbejte nejen na hodnotu koeficientu prostupu tepla, ale i hodnotu neprůzvučnosti, označovanou Rw (uváděnou v decibelech). Zvýšení zvukové izolace dosáhnete použitím rozdílné tloušťky skel, protože odlišnost hodnoty Rw mezi dvou- a trojsklem je cca 2 dB. Zvýšení zvukové izolace je možné dosáhnout i vhodnějším systémem těsnění skla nebo na trhu najdete i okna s polyesterovými fóliemi, které dokáží blokovat až 99% UV záření a redukovat až 75% hluku v interiéru.

Plastová okna

Začátkem šedesátých let se v západní Evropě rozvinula výroba oken z PVC, téměř hned zpopulárněli, a to zejména díky vysoké životnosti a nenáročné údržbě. Své místo nacházejí tam, kde se kladou požadavky na funkčnost, tepelnou ochranu, minimální nároky na údržbu a hospodárnost. PVC patří do skupiny polymerních materiálů a je typickým termoplastem. Konstrukce plastových oken obsahuje i větrací systémy na principu přirozeného větrání, které však nenarušují zvukově izolační vlastnosti samotných oken. Plastová okna jsou volbou pro ty, kteří nechtějí trávit mnoho času údržbou oken. Pozornost však věnujte jejich mechanickému poškození. Montáž prvků z exteriéru nebo interiéru je může snadno poškodit. Co se týče údržby, stačí pravidelné mytí okenních rámů – buď obyčejným čistícím prostředkem, nebo speciálně vyhrazeným na plastové rámy. Jako u všech typů, tak i pohyblivé části kování plastových oken jednou za čas promažte. V současnosti se na trhu nenacházejí jen bílá plastová okna. Prodávající nabízejí širokou barevnou škálu včetně imitací dekorů dřeva.

Tři nebo osm komor?

Plastová okna mohou obsahovat různý počet komor. Jednokomorové okna se v současnosti již nevyrábějí, dvoukomorové mají jednu komoru z vnější strany, která zlepšuje tepelně technické vlastnosti a odvádí vodu, a z vnitřní strany se nachází komora na vyztužení ocelovým profilem. Tříkomorové okenní systémy mají z vnitřní strany ještě jednu komoru navíc, která vytváří příznivější tepelně technické vlastnosti i ve spojení s izolačním skleněným systémem. Další možností zvýšení tepelně izolačních vlastností je zvýšení počtu komor okenního profilu. Přidáním jedné komory se nepřispělo k citelnému zlepšení hodnoty, proto se začaly vyrábět pětikomorové okenní systémy. Prostřednictvím dvou přidaných komor v profilu se citelně zlepšily jeho tepelně izolační vlastnosti, které se ještě zlepší, když se jednotlivé komory vyplní izolačním materiálem. V současnosti se na trhu nacházejí tří – až osmikomorová plastová okna. Vyšší počet komor však neznamená vyšší tepelněizolační ochranu. S počtem komor je to, zjednodušeně řečeno, jak s vrstvením oblečení. Pokud si v zimě dáte na sebe dvě trička s krátkým rukávem, nezahřejí vás stejně jako jedna vrstva svetru. Jiná šířka komor rovněž mění jejich izolační vlastnosti.