Alternativní střešní krytiny – 2. část

Alternativní střešní krytiny – 2. část

Dvoudílný seriál o alternativních střešních krytinách pokračuje druhou částí. Dnes se podíváme na plusy a mínusy asfaltových a plechových krytin, které se u vybraných typů domů stihli docela dobře osvědčit.

I asfaltové, i plechové krytiny jsou známé svou nižší cenou, a to navzdory značné kvalitě, kterou oba nabízejí. Mezi stavebníky jsou však stále málo známé a určitě ještě potrvá, než se dostanou více do povědomí. No to pouze v případě, že bude akceptovaných i pár nevýhod spojených s jejich využitím.

Asfaltový šindel – jednoduché řešení za dobrou cenu

Speciální asfaltové šindele, které jsou po designové stránce úplně jinde než ostatní druhy krytin, k nám přišly ze zámoří. Jejich struktura je tvořena vnitřní skleněnou rohoží, kterou z obou stran obalují povrchové vrstvy z oxidovaného asfaltu. Na zvýšení jejich odolnosti vůči různým mechanickým poškozením se ještě využívá ochrana ve formě povrchového keramizovaného granulátu.

Plusy a mínusy:

+ Díky vynikající tvarovatelnosti se přizpůsobí všem druhům střech

+ Bez problémů dokáže odolávat vysokým mrazem i letním vedrům

+ Asfaltový šindel patří k nejlevnějším krytinám (nejen) na zdejším trhu

– montáž šindele probíhá náročnějším pokládáním na plné bednění

– bednění střechy musí být pokryty podkladovými pásy z asfaltu

– trvanlivost krytiny je jedna z nejkratších, zhruba od 15 do 50 let

Plechová krytina – široká variabilita pro každý dům

Plechové krytiny, známé také jako ocelové, jsou na trhu dostupné ve více provedeních. Ty se mohou vyrábět z pozinkovaných plechů, z titanzinku, z medu nebo z několika dalších kvalitních materiálů vhodných na zhotovení odolných střešních povrchů. Díky takové široké nabídce variant můžeme s plechovou krytinou počítat při různých typech staveb od starých až po ty moderní.

Plusy a mínusy:

+ Plechové krytiny jsou vhodné pro střechy s nejnižším sklonem

+ Po hliníkových a asfaltových površích patří k nejlehčím

+ Každou z plechových krytin je možné položit za pár hodin

– u některých druhů oceli hrozí případný vznik koroze

– agresivněji ochranné prostředky mohou krytinu poškodit

– ne vždy se dá vyhnout klempířských zpracování střechy

 v případě těchto 2 druhů krytin je třeba zohlednit řadu faktorů, od nichž bude záviset, zda se na danou stavbu hodí a dokáží splnit kvalitativní i designové požadavky. Teprve potom je dobré upřednostnit některou z alternativ, které se dají využít při snaze o šetrnější realizaci střechy.

Vyklízení bytů v Praze jako součást kupního vztahu

Vyklízení bytů v Praze jako součást kupního vztahu

Řekněme si otevřeně, nadpis vyklízení bytů nezní příliš vlídně, asi z něj vycítite negativní podtón a zřejmně i problém který jste nečekali. Ano, přesně tak. Na jeho realizaci budeme potřebovat slušnou dávku přípravy, citlivě zvážit jednotlivé kroky na zbavení se nepotřebných věcí a někdo jen mávne rukou a vyhledáme specializovanou firmu působící v této oblasti. Nic není tak špatné jako na první pohled vypadá, a to platí i pro vyklízení bytů v Praze.

Vyklizení bytů v Praze v rámci převodu vlastnického práva

Představte si následující situaci při vyklízení bytů v Praze. Koupili jste byt a úspěšně absolvovali všechny potřebné procesy jako je komunikaci s realitní kanceláří, schválení a načerpání hypotéky či oběhaní katastru. První dny máte pocity většinou příjemné. Nabyly jste něco, co je jen vaše a nemovitost si zařídíte přesně tak, jak jste si naplánovali. Součástí těchto dní je však i nadále prodávající, kterého jste už zřejmě nepředpokládali potkat. Ne proto, že by vám překážel, ale koupě již proběhla a jiné není co řešit. Navštěvuje však nadále váš byt a odnáší si z něj koberce, ledničku, televizor a jiný nábytek. Podívejme se tedy blíže na specifika vyklízení bytů v Praze v rámci procesu nákupu.

Movitý majetek je vlastnictvím prodávajícího, a to až do chvíle, dokud vlastnictví není převedeno na kupujícího. Prodávající si ještě před samotným zahájením procesu prodeje musí promyslet, co všechno chce prodat. Či jen samotnou nemovitost, a tudíž se zabývat i procesem vyklízení bytů v Praze, nebo i komplet příslušenství a veškerý movitý majetek v bytě.

Věci jako kuchyňská linka, vestavěné skříně a bojler jsou součástí bytu. Při těchto věcech není zapotřebí hlubší diskuse. Tyto věci by měly být součástí prodeje, a tedy uvedeny ve smlouvě. Ostatní věci označujeme movitým majetkem, který může být a nemusí součástí prodeje. V zájmu dodržení korektnosti převodu vlastnických práv by součástí smlouvy měl být i odstavec, který bude vymezovat vyklizení bytů v Praze. Ani jedna ze stran se následně nebude cítit dotčena a předejdou tak případným komplikacím.

Mobilní domy a  stavební povolení

Mobilní domy a stavební povolení

Jednou z výhod mobilních domů by mělo být, že na jejich používání netřeba stavební povolení. Argumentuje se tím, že podle zákona nejde o pevnou stavbu, a tedy ani o nemovitost. Je to však opravdu tak? Nedávný příklad z praxe ukazuje, že je to mnohem složitější.

Podle Radovana Ferenčíka ze společnosti Fischer & Partners se mobilní domy vyrábějí v souladu s technickými normami ČSN EN 1647 2012 (Obytná vozidla pro volný čas. Karavanových mobilní domovy) a ČSN EN 13878: 2004 (Obytná vozidla pro volný čas.) V nich se karavanových mobilní domů definuje jako „přepravitelné obytné vozidlo, které svojí konstrukcí nesplňuje požadavky na provoz silničních vozidel a slouží a zachovává si možnost přepravy a slouží k dočasné nebo sezónní ubytování“.

To znamená, že nejde o stavební konstrukci, ale o výrobek, konkrétní vozidlo, které nepotřebuje ani SPZ, ani stavební povolení. Jak však Ferenčík upozornil, v případě, že jejich zákazník chce mít trvalý pobyt na adrese, kde bude mít umístěn mobilní dům, umí mu dodat potřebné doklady pro stavební povolení.

Právnička Denisa Dulaková Jakúbeková, spolupracovnice poradenské skupiny v oblasti práva a financí HMG Advisory Group, která se tímto problémem zabývala, říká, že v nedávné minulosti vznikl až „právní rébus“ – kromě obyvatel ho řešila samospráva, právníci, státní správa, a dokonce i ministerstvo dopravy a výstavby.

O co šlo? V červnu 2009 si manželé v jisté malé české obci koupili mobilní dům, který si umístili na svém pozemku. O sedm let později však příslušný stavební úřad na základě výsledků státního stavebního dozoru nařídil odstranění stavby. Nazval ji „rekreačním domem“, postaveným v rozporu se zákonem. Nepomohlo, ani když se geodet vyjádřil, že objekt nelze zakreslit do katastrální mapy, a jeho majitelé připomněli, že ho nelze zkolaudovat, neboť není stavbou.

Manželský pár se proti rozhodnutí odvolal na okresní úřad, ale nepochodil. Úřad mobilní dům vnímal jako „montovanou stavbu“, kterou připojili na inženýrské sítě a technické vybavení území, což podle stavebního zákona podléhá povolovacímu procesu. Proti tomuto rozhodnutí podal vzápětí protest krajský prokurátor.

V březnu 2017 okresní úřad provedl na místě státní stavební dohled a protestu prokurátora nevyhověl. Celý případ, do kterého se zapojil už i právník vlastníků mobilního domu, nakonec skončil na ministerstvu dopravy a výstavby. Když i to potvrdilo rozhodnutí okresního úřadu, manželé i krajský prokurátor podali rozklad. Odvolací orgán ministerstva ho však odmítl.

Je tedy třeba stavební povolení nebo ne? Mluvčí resortu Karolína Duck vysvětlila, že pokud jde o mobilní výrobek, který má například podvozek, podléhá zmíněným normám a netřeba ho povolovat podle stavebního zákona. Jiné však je, když je to výrobek, jehož mobilita spočívá pouze v jeho transportu na místo určení bez potřeby dalších stavebních úprav a dále je jeho účel užívání obdobný jako stavba. Tehdy už podléhá povolovacímu procesu podle stavebního zákona.

„Takový výrobek lze umístit pouze na pozemek, který je podle územního rozhodnutí na navrhovaný způsob užívání určen, přičemž je třeba dodržet nejen výrobcem stanovené podmínky instalace a užívání výrobku, ale také podmínky vyplývající z konkrétního územního rozhodnutí. Zpravidla pro užívání takového výrobku, jehož účel užívání je obdobný jako stavba, je třeba i napojení na technickou vybavenost území. Podle druhu napojení výrobku / stavby podle stavebního zákona následně vyžaduje příslušné ohlášení drobné stavby (přípojky na inženýrské sítě), případně stavební povolení, „objasnila Duck.

Jak doplnil, lze tedy říci, že v mnoha případech se stavební povolení opravdu nevyžaduje. To však neznamená, že není třeba jiné povolení podle stavebního zákona, a tím je územní rozhodnutí.