To, že má Česko vážné problémy se smogem as prachovými částicemi, je známo.  Více než polovinu prachových částic smogu v českých městech mají přitom na svědomí zastaralé kotle, často na tuhé palivo. Nezdravé ovzduší tak způsobují domácnosti a jiné budovy s neefektivním vytápěním.

Během chladných zimních dní se v ulicích tvoří množství prachu a škodlivin, které se pro přetrvávající inverzi v přízemních oblastech těžko rozptylují. Lidský organismus se s nadměrným smogem neví snadno vyrovnat, a tak vznikají zdravotní problémy.

Smog v českých obcích v zimních měsících často pochází ze spalování tuhých paliv, kterými se vytápějí domácnosti či jiné budovy. Tento sektor vyprodukuje více než polovinu celkového množství drobných prachových částic. Z hlediska účinků na lidský organismus je nejnebezpečnější složkou smogu právě drobný prach.

Většinou ho vyprodukují malé, neefektivní zdroje tepla v rodinných domech. Hlavně v zimě představují kamna či kotle na dřevo a uhlí větší problém, než si lidé myslí. „Emise z takového drobného vytápění jsou zejména v zimě velmi vysoké ao to závažnější, že se vypouštějí do prostředí poměrně nízko nad zemí, přímo v místě domácnosti,“ upozorňuje Kateřina Hajduková z platformy Budovy pro budoucnost. Jak dodává, jiné je to v případě tepláren, které vypouštějí škodlivé látky vysokými komíny. Ty se díky větru rozptylují do širokého okolí a jejich koncentrace proto není až tak nebezpečná.

Vysoký podíl tuhých paliv používaných v domácnostech, jakými jsou uhlí, dřevo, biomasa a často dokonce odpady, má na naše zdraví negativní dopad. Je o to větší, že právě tímto budovám chybí opatření na úsporu tepla, takže spotřeba paliv v starých topných zařízeních je výjimečně vysoká. Pokud je dům nedostatečně zateplený, trpí velkými tepelnými ztrátami a musí se vytápět mnohem více než nízkoenergetický dům. Objekt se starým kotlem nebo krbem, který „hodně žere“ a využívá černé uhlí či dřevo, tak ven do ulic vypouští několikanásobně více škodlivin než moderní, nízkoemisní zdroj tepla.

Maximální povolené hodnoty těchto látek v ovzduší se v některých Českých regionech překračují několikrát do roka. V Česku proto každý rok předčasně zemře téměř 6 000 lidí. Je zřejmé, že snížení tvorby emisí a zdravotních následků je ve veřejném zájmu. Jeho plnění zabezpečuje zejména stát pomocí různých nástrojů.

„To však vyžaduje i vyšší investice do energetické účinnosti staveb, což není stavebníkům vždy po vůli. Problém smogu se týká zejména regionů, kde se staré a Neobnovené domy vytápějí starými neefektivními kotli, protože příjmy domácností jsou zde příliš nízké na to, aby se dům obnovil a kotel vyměnil, „vysvětluje Hajduková.

Řešením je snižování tepelných ztrát budov, efektivní topné systémy, využívání obnovitelných zdrojů a snižování podílu uhlí a dřeva. „Česká vláda zvažuje obdobný dotační program na výměnu kotlů, jaký používá sousední Česko. To však neřeší problémy komplexně. Pokud se vymění kotel, ale používají se stále tytéž neekologická paliva, domy nadále produkují výrazné množství emisí, řešení problému se jen odkládá a prodlužuje, „zdůrazňuje Hajduková.

Ke snížení produkce škodlivin je také třeba snížit množství energie na vytopení domu. Pokud objekt efektivně zateplíme, nepotřebujeme ho tolik vytápět, teplo nám zbytečně neuniká. Využíváním obnovitelných zdrojů energie (solární kolektory, fotovoltaické panely, tepelná čerpadla atd.) Nevypouštíme zbytečné škodliviny do okolí.

Přestože sektor domácností produkuje více než polovinu částic, dosavadní výdaje státu či EU byly zaměřeny hlavně na průmysl. Podle platformy Budovy pro budoucnost si rodinné domy vyžadují cílenou podporu obnovy. Domácnostem však chybí silnější motivace. Nízké příjmy v smogových regionech jsou objektivní překážkou řešení, proto je potřebný podpůrný program pro obnovu domů zaměřený zároveň na redukci problému se smogem.