fbpx

Není dřevo jako dřevo. Měkké dřevo má v krbu či kamnech zcela jiné vlastnosti než dřeva tvrdé. Avšak téměř při každém jednom stromě a dřevě, o kterém můžete uvažovat a je k dispozici v prodeji na topení, je nutné zajistit jeho dostatečné proschnutí. Najít dřevo, které dobře hor a má dobrou hřejivost se může částečně vylučovat. Ale obecně známe dvě kategorie dřeva.

měkké dřevo

Smrk, borovice, bříza, případně bezinky, lípa a jiné podobné druhy převážně jehličnanů, mají měkké dřevo. Schne rychleji, má nižší váhu a zejména při jejich hoření není mnoho popela. Dokáží shořet celé a zapálení dobře proschlého dřeva není problém. Podaří se vám to snadno. I proto je dobré mít dostatečně proschlé smrkové desky nasekané na drobné podpálky, čím tenčí, tím lépe. S dobrou drobnou sekerou je pak roztápění hračkou. Už hořící měkké dřevo je startérem pro hoření tvrdších typů dřeva. Ty už však mají jiné vlastnosti.

Dřevo, které má více smůly, například v konkrétním období seříznuté smrkové dřevo, může praskat a prskat. Způsobuje to právě pryskyřice.

tvrdé dřevo

Za tvrdé dřevo můžeme považovat několik druhů pevných velkých ovocných stromů, zejména však dva zástupce listnatých stromů, které jsou na našem území dostatečně zastoupeny, ale při jejich zpracování se již zlomila nejedna pila. Dub a buk jsou tvrdé dřeviny, které je nezbytné nechat přesušit minimálně rok, či dva. Někdo doporučuje i více. Vlhké dřevo nepravidelně hoří, vytváří páru, zanášení komína, skla na krbu, zanášení kotle, kamen, většího nepořádku a nevytváří takovou hřejivost, jako dřevo suché.

Dub a buk zejména hoří dlouho. Ve srovnání se smrkem je to násobně, či dvojnásobně déle. Bukovým a dubovým dřevem se přikládá na závěr, případně tehdy, když se delší dobu nechcete věnovat situací v krbu. Právě pro delší působení tepla má také dobrou hřejivost a stálou teplotu. Tvrdé dřevo však zanechává více prašného popela.